uprchlice

Přestože mezinárodní ani regionální právní předpisy o uprchlících a ani právní předpisy Evropské unie o uprchlících nezahrnují „gender“ výslovně mezi důvody pronásledování, má se obecně za to, že tyto důvody mohou ovlivňovat nebo určovat druh pronásledování či utrpěnou újmu, jakož i příčiny takového zacházení. Definice osoby uznané podle právních předpisů EU za osobu, jež má nárok na mezinárodní ochranu (bohužel ne za uprchlíka, ale pouze za osobu s nárokem na „doplňkovou ochranu“) při vhodném výkladu pokrývá i nároky související s genderem. Násilí na ženách je jednou z hlavních forem pronásledování, které ženy vede k tomu, že se ocitnou v postavení uprchlice či žadatelky o azyl. Toto násilí se může projevovat hrozbou mrzačení ženských pohlavních orgánů, nuceného sňatku či sňatku v raném věku, pohrůžkami násilím anebo takzvanými zločiny ze cti, obchodováním se ženami, znásilněním a dalšími způsoby sexuálního napadení, těžkými formami domácího násilí, uložením trestu smrti či jiného tělesného trestu uplatňovaného v diskriminačních soudních systémech, nucenou sterilizací, politickým či náboženským pronásledováním z důvodu feministických či jiných názorů, jakož i pronásledováním v důsledku neplnění společenských norem a mravnostních požadavků vůči ženám. Jestliže tudíž v azylovém řízení není zohledněno zvláštní postavení či potřeby žen, může to bránit komplexnímu posouzení jejich žádostí.