pracovní ujednání, jež se vymyká rámci standardních pracovněprávních vztahů chápaných tak, že se jedná o pracovněprávní poměr na plný úvazek a na dobu neurčitou, v němž existuje vztah podřízenosti, současně však chápaný tak, že se jedná o dvoustranný pracovněprávní vztah
Tato kategorie zahrnuje širokou a stále se rozrůstající škálu forem práce a zaměstnání vyznačujících se flexibilitou a sníženou jistotou. Ke zmíněným formám práce patří například práce na částečný úvazek, příležitostná a sezonní práce, sdílení pracovního místa, pracovní poměr na dobu určitou, dočasné agenturní zaměstnání, práce z domova, práce na dálku, samostatná výdělečná činnost a neplacená práce manželů nebo rodinných příslušníků v malých rodinných podnicích. Některé formy atypické práce nejsou dostatečně regulovány, čímž je narušována jistota zaměstnání a sociální ochrana. Pracovní statistiky obvykle identifikují a popisují „atypické“ formy zaměstnávání pouze nedostatečně a charakterizují je jako činnost příležitostnou, na částečný úvazek, neformální, neohlášenou finančním úřadům, neplacenou, vykonávanou v místě bydliště nebo poblíž něj, která je navíc často prostřídávána s péčí o domácnost. Ženy se v takových „atypických“ pracovních postaveních ocitají častěji než muži, v důsledku čehož je jejich podíl často podceňován a není popsán tak dobře jako u mužů. Pracovní statistiky navíc nejsou vždy prezentovány způsobem, který by napomáhal odhalování rozdílů či podobností mezi pracujícími muži a ženami. Je třeba připomenout, že Mezinárodní organizace práce (MOP) pracuje na zlepšení klasifikace atypických forem práce v pracovních statistikách.